Zavedení

Podniky a vlády si stále více uvědomují naléhavou potřebu řešit změnu klimatu a snížit emise skleníkových plynů (GHG). Evropská unie (EU) je klíčovým hráčem v celosvětovém úsilí o snižování emisí, zavádí různé politiky a předpisy s cílem usnadnit přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Jedním z nejnovějších předpisů je mechanismus úpravy uhlíkových hranic (CBAM).

Návrh CBAM je významným krokem k dosažení klimatických cílů EU, mezi které patří snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % do roku 2030. Byl představen Evropskou komisí v červenci 2021 a vstoupil v platnost v květnu 2023. V tomto blogu probereme klíčové rysy CBAM, jak funguje a jeho potenciální dopad na podniky a obchod.

Jaké jsou cíle CBAM?

CBAM byl navržen tak, aby řešil problém úniku uhlíku, což je situace, kdy společnosti přemisťují své operace do zemí s laxními ekologickými předpisy, aby se vyhnuly nákladům na dodržování klimatických politik své domovské země. Přesun výroby do zemí s nižšími klimatickými normami může vést ke zvýšení globálních emisí skleníkových plynů. Přesun uhlíku rovněž znevýhodňuje průmyslová odvětví EU, která musí dodržovat politiku v oblasti klimatu.

Cílem EU je zabránit úniku uhlíku tím, že přinutí dovozce platit za emise spojené s výrobou zboží dováženého do EU. To by podnítilo společnosti mimo EU ke snížení emisí uhlíku a přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. Společnosti by musely platit za svou uhlíkovou stopu bez ohledu na to, kde se jejich provoz nachází. Tím by se vyrovnaly podmínky pro průmysl EU, který musí dodržovat přísné klimatické politiky EU, a zabránilo by se tomu, aby byl podhodnocen dovozem vyrobeným v zemích s nižšími ekologickými normami.

Nejen to, ale CBAM by vytvořilo další zdroj příjmů pro EU, který by mohl být použit k financování opatření v oblasti klimatu a podpoře přechodu k zelené ekonomice. Očekává se, že od roku 2026 do roku 2030 bude CBAM generovat příjmy odhadované v průměru na 1 miliardu EUR ročně pro rozpočet EU.

CBAM: Jak by to fungovalo?

CBAM by požadoval, aby dovozci platili za uhlíkové emise spojené s výrobou zboží dováženého do EU, a to za použití stejné metodiky, která se používá pro výrobce v EU v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (ETS). CBAM by fungoval tak, že by od dovozců vyžadoval nákup elektronických certifikátů pro pokrytí emisí spojených s výrobou dováženého zboží. Cena těchto certifikátů by vycházela z ceny uhlíku v rámci ETS.

Mechanismus tvorby cen pro CBAM by byl podobný jako u ETS, s postupným zaváděcím obdobím a postupným zvyšováním pokrytí produktů. CBAM se bude zpočátku vztahovat na dovoz zboží, které je náročné na uhlík a u kterého je největší riziko úniku uhlíku: cement, železo a ocel, hliník, hnojiva, elektřina a vodík. Dlouhodobějším cílem je postupné rozšiřování působnosti CBAM tak, aby pokrylo širokou škálu sektorů. Přechodné období CBAM začalo 1. října 2023 a potrvá do 1. ledna 2026, kdy vstoupí v platnost stálý systém. Během tohoto období budou muset dovozci zboží v působnosti nových pravidel hlásit pouze emise skleníkových plynů obsažené v jejich dovozu (přímé a nepřímé emise), aniž by prováděli jakékoli finanční platby nebo úpravy. Postupné zavádění by poskytlo dovozcům a vývozcům čas přizpůsobit se novému systému a zajistilo by hladký přechod na nízkouhlíkové hospodářství.

Z dlouhodobého hlediska by CBAM pokrýval veškeré zboží dovážené do EU, které podléhá ETS. To znamená, že se vztahuje na každý výrobek, který během svého výrobního procesu emituje skleníkové plyny, bez ohledu na zemi původu. CBAM by také zajistilo, že dovozci budou platit za uhlíkové emise spojené s výrobou dováženého zboží, což by vytvořilo pobídku pro společnosti, aby snížily svou uhlíkovou stopu a přešly na nízkouhlíkové hospodářství.

Existují však některé výjimky z CBAM. Například dovoz ze zemí, které zavedly rovnocenné mechanismy stanovování cen uhlíku, by byl osvobozen od CBAM. Kromě toho by od CBAM byli osvobozeni také malí dovozci a vývozci, kteří nedosahují určité prahové hodnoty.

Jaký je potenciální dopad CBAM?

Očekává se, že návrh CBAM bude mít významný dopad na ceny uhlíku a obchodování s emisemi v EU. Požadavek na dovozce, aby nakupovali uhlíkové certifikáty na pokrytí emisí spojených s výrobou dováženého zboží, by CBAM vytvořil novou poptávku po uhlíkových certifikátech a potenciálně zvýšil cenu uhlíku v ETS. V tomto ohledu se očekává, že CBAM přispěje ke snížení emisí skleníkových plynů a zmírní dopady změny klimatu. Dopad CBAM na životní prostředí by však závisel na ceně uhlíku a pokrytí produktů.

Dopad CBAM na mezinárodní obchod a klimatické dohody je stále nejistý. Některé země vyjádřily obavy, že CBAM by mohla porušovat zásady Světové obchodní organizace (WTO). EU však prohlásila, že CBAM je plně v souladu s pravidly WTO a je v souladu se zásadami spravedlivé hospodářské soutěže a ochrany životního prostředí. Kromě toho by CBAM mohl potenciálně motivovat další země, aby zavedly své vlastní mechanismy stanovování cen uhlíku a přispěly ke globálnímu úsilí o snížení emisí skleníkových plynů a zmírnění dopadů změny klimatu.

Závěr

Závěrem lze říci, že CBAM představuje významný krok k dosažení cílů EU v oblasti klimatu a zajištění rovných podmínek pro průmysl EU. Zabráněním úniku uhlíku a pobídkou společností, aby snižovaly svou uhlíkovou stopu, by CBAM posílila účinnost úsilí EU o snižování emisí a přispěla k celosvětovému úsilí o snížení emisí skleníkových plynů a zmírnění dopadů změny klimatu. Dopad CBAM na ceny uhlíku, obchodování s emisemi, mezinárodní obchod a životní prostředí by však závisel na podrobnostech jeho provádění a reakci ostatních zemí a zúčastněných stran.