Zavedení

Podniky a vlády si stále více uvědomují naléhavou potřebu řešit změnu klimatu a snižovat emise skleníkových plynů (GHG). Evropská unie (EU) je klíčovým hráčem v globálním úsilí o snižování emisí a zavádí různé politiky a předpisy s cílem usnadnit přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku. Jedním z nejnovějších předpisů je Mechanismus pro vyrovnání emisí uhlíku na hranicích (CBAM).

Návrh CBAM je významným krokem k dosažení klimatických cílů EU, které zahrnují snížení emisí skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030. Evropská komise jej představila v červenci 2021 a v platnost vstoupil v květnu 2023. V tomto blogu se budeme zabývat klíčovými rysy CBAM, jeho fungováním a jeho potenciálním dopadem na podniky a obchod.

Jaké jsou cíle CBAM?

Systém CBAM byl navržen s cílem řešit problém úniku uhlíku, což je situace, kdy společnosti přesouvají své provozy do zemí s laxními environmentálními předpisy, aby se vyhnuly nákladům na dodržování klimatických politik své domovské země. Přesun výroby do zemí s nižšími klimatickými standardy může vést ke zvýšení globálních emisí skleníkových plynů. Únik uhlíku také znevýhodňuje průmyslová odvětví EU, která musí dodržovat klimatické politiky.

EU si klade za cíl zabránit úniku uhlíku tím, že dovozce zavede k úhradě emisí spojených s výrobou zboží dováženého do EU. To by motivovalo společnosti mimo EU ke snižování emisí uhlíku a přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Společnosti by musely platit za svou uhlíkovou stopu bez ohledu na to, kde se jejich provozy nacházejí. To by vyrovnalo podmínky pro průmyslová odvětví v EU, která musí dodržovat přísné klimatické politiky EU, a zabránilo by se tomu, aby byla podbízena dovozem zboží vyrobeného v zemích s nižšími environmentálními standardy.

Nejen to, ale CBAM by vytvořilo pro EU další zdroj příjmů, které by mohly být použity k financování opatření v oblasti klimatu a podpoře přechodu k zelené ekonomice. Očekává se, že CBAM by měl v letech 2026 až 2030 generovat pro rozpočet EU příjmy v průměru ve výši přibližně 1 miliardy eur ročně.

CBAM: Jak by to fungovalo?

Systém CBAM by od dovozců vyžadoval úhradu emisí uhlíku spojených s výrobou zboží dováženého do EU, a to za použití stejné metodiky, jaká se uplatňuje u výrobců v EU v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (ETS). Systém CBAM by fungoval tak, že by od dovozců vyžadoval nákup elektronických certifikátů na pokrytí emisí spojených s výrobou dováženého zboží. Cena těchto certifikátů by byla založena na ceně uhlíku v rámci systému ETS.

Cenový mechanismus pro systém CBAM by byl podobný mechanismu systému ETS s postupným zaváděním a postupným rozšiřováním působnosti produktů. Systém CBAM se bude zpočátku vztahovat na dovoz zboží, které je uhlíkově náročné a u kterého hrozí největší riziko úniku uhlíku: cement, železo a ocel, hliník, hnojiva, elektřina a vodík. Dlouhodobým cílem je postupně rozšiřovat působnost systému CBAM tak, aby zahrnovala širokou škálu odvětví. Přechodné období systému CBAM začalo 1. října 2023 a potrvá do 1. ledna 2026, kdy vstoupí v platnost trvalý systém. Během tohoto období budou muset dovozci zboží, na které se vztahují nová pravidla, hlásit pouze emise skleníkových plynů obsažené v jejich dovozu (přímé a nepřímé emise), aniž by museli provádět jakékoli finanční platby nebo úpravy. Postupné zavádění by poskytlo dovozcům a vývozcům čas na přizpůsobení se novému systému a zajistilo by hladký přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku.

V dlouhodobém horizontu by se systém CBAM vztahoval na veškeré zboží dovážené do EU, které podléhá systému ETS. To znamená, že by se vztahoval na jakýkoli produkt, který během svého výrobního procesu emisí skleníkových plynů, bez ohledu na zemi jeho původu. Systém CBAM by také zajistil, aby dovozci platili za emise uhlíku spojené s výrobou dováženého zboží, což by motivovalo společnosti ke snižování jejich uhlíkové stopy a přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku.

Existují však určité výjimky z CBAM. Například dovoz ze zemí, které zavedly ekvivalentní mechanismy stanovování cen uhlíku, by byl z CBAM osvobozen. Kromě toho by byli z CBAM osvobozeni i malí dovozci a vývozci, kteří nedosahují určité prahové hodnoty.

Jaký je potenciální dopad CBAM?

Očekává se, že návrh CBAM bude mít významný dopad na stanovování cen uhlíku a obchodování s emisemi v EU. Požadováním, aby dovozci nakupovali uhlíkové certifikáty na pokrytí emisí spojených s výrobou dováženého zboží, by CBAM vytvořilo novou poptávku po uhlíkových certifikátech a potenciálně by zvýšilo cenu uhlíku v systému ETS. V tomto ohledu se očekává, že CBAM přispěje ke snížení emisí skleníkových plynů a zmírní dopady změny klimatu. Dopad CBAM na životní prostředí by však závisel na ceně uhlíku a rozsahu produktů, na které se vztahuje.

Dopad CBAM na mezinárodní obchod a klimatické dohody je stále nejistý. Některé země vyjádřily obavy, že CBAM by mohl porušovat zásady Světové obchodní organizace (WTO). EU však uvedla, že CBAM je plně v souladu s pravidly WTO a je v souladu se zásadami spravedlivé hospodářské soutěže a ochrany životního prostředí. CBAM by navíc mohl potenciálně motivovat další země k zavedení vlastních mechanismů stanovování cen uhlíku a přispět ke globálnímu úsilí o snížení emisí skleníkových plynů a zmírnění dopadů změny klimatu.

Závěr

Závěrem lze říci, že CBAM představuje významný krok k dosažení klimatických cílů EU a zajištění rovných podmínek pro průmyslová odvětví EU. Tím, že by CBAM zabránila úniku uhlíku a motivovala by společnosti ke snižování své uhlíkové stopy, zvýšila by účinnost úsilí EU o snižování emisí a přispěla by ke globálnímu úsilí o snížení emisí skleníkových plynů a zmírnění dopadů změny klimatu. Dopad CBAM na tvorbu cen uhlíku, obchodování s emisemi, mezinárodní obchod a životní prostředí by však závisel na podrobnostech jeho provádění a reakci ostatních zemí a zúčastněných stran.